Tato sestava v překladu znamená "12 technik" a skládá se z 12ti bojových aplikací vyňatých z ostatních sestav, především "dřevěného panáka". Má být základní sebeobranou, snadno naučitelnou pro nováčka, než se naučí Wing Chun jako takový. Některé z jednotlivých cviků, "San Sik", se naučil Mistr Sum Nung ve svém mládí od Mistra Cheung Bo (Fung Siu Ching ->Ngau Si ->Wai Yuk Sang -> Cheung Bo) ještě před tím, než začal s tréninkem u Velmistra Yuen Kay Shana, jiné pocházejí od Velmistra WongWuFonga a jeho syna Mistra Wong NimYi. Jednotlivé techniky jsou velmi jednoduché na provedení a zahrnují jak údery, tak úchopy, kopy a páky. Pro skalní příznivce zde jejich seznam (fonetický přepis, jak by četl anglicky mluvící):

• Jee Ng Choi - Pien San Choi - Kwai Bo Pien San Choi
• Jin Choi
• Dok Lung Choi
• Ngoi Lim
• Noi Lim
• San Ben Cheung
• Dap Sau Tau Tan
• Pok Yik
• Chum Wu
• Tan Bong Ha Jeet Gerk
• Sheung Lai Hei Sat
• Fu Mei Gerk

---

Je vlastně první "pravou" sestavou Wing Chun Kung fu. Zahrnuje základní principy použití síly, navazování kontaktu s protivníkem (Jip Sao) a žáka učí používat "představu". Bez této "představy" je sestava pouhým mácháním rukou do vzduchu a pro žáka pak ani nemá význam. Je důležité znát směr směřování síly, odkud vychází, čím ji podpořit atd... Obvykle je cvičena třemi způsoby: na protažení a uvolnění, dynamicky s výbušnou silou a jako "vnitřní" cvičení s důrazem na dýchání a "představu". Počtem nebo provedením pohybů se poněkud liší od všeobecně známé verze hong kongské (Yip Manovy linie). Na první pohled třeba prováděním "Huen Sao" na druhou stranu (ačkoliv tak to dělají i nejstarší Yip Manovi žáci ve Fatshanu jako např. Lun Kai Sifu a ostatní linie), či plynulostí toku síly a energie v jednotlivých pohybech. Celkově je tato verze o něco obsažnější.

Tato druhá sestava se zabývá použitím rotací těla a síly z toho plynoucí, různými kroky a úkroky, kopy a páčením. Pohyby, které se několikrát po sobě opakují, mají pokaždé jinou myšlenku i použití, a tak sestava na pohled nudná a málo efektní je ve skutečnosti nabitá "technikami" a "myšlenkami".

Třetí sestava Wing Chun kung fu je často nazírána jako "zničující", "smrtící", "tajná", "nejpokročilejší" apod... Je to jen sestava, která navazuje na předchozí myšlenky a principy. Nácvik a použití krátké a výbušné síly, porazy, přehozy, údery lokty a podobně jako Siu Nim Tau, téměř na místě bez kroků sem a tam.

Ještě dříve než se žák postaví ke skutečnému "dřevěnému panákovi", naučí se celou sestavu v provedení do vzduchu. Všechny pohyby může tedy provést až do konce v jejich plném rozsahu a v plné síle. Co se týče jednotlivých pohybů, jsou shodné bez i s použitím "dřevěného panáka". Důležitý je plynulý a svižný přechod ve všech pohybech bez zaváhání.

Ratanový kruh jako pomůcku při nácviku kung fu používá mnoho různých stylů. Mai Gei Wong Wing Chun používá kruh o průměru zhruba 25 cm (+/- dle uživatele) na posílení určitých jak obranných tak útočných pohybů. Sestava obsahuje 15 "technik", které se pak procvičují ve velkých opakováních izolovaně. Cvičencům rapidně vzrůstá síla a výbušná energie. Dále cvičení s kruhem pomáhá k uvědomění si držení rukou před tělem a zesílení "Kiu Sao" - překonání pozice a držení rukou protivníka. Cviků se dá pochopitelně cvičit nepočítaně, dle gusta a potřeby cvičence.

Je další z tradičních způsobů posilování v kung fu, který je společný pro mnoho stylů. Cvičení zahrnuje držení svazku jídelních hůlek (či podobného materiálu) v obou rukou a jejich různé překrucování v různých směrech před tělem. Cviky obsahují i kroky. Účelem je posílení úchopu, zápěstí a předloktí.

Kdo by neznal cvičení na "dřevěném panákovi"! Tuto pomůcku používá mnoho stylů různých bojových umění po celém světě - není tedy specialitou z Číny. Některé styly kung fu mají této pomůcky mnoho druhů a typů, Mai Gei Wong Wing Chun jako většina škol tohoto stylu, pouze jeden a jednu sestavu. Někdy se hovoří o "108 pohybech" nebo "116" (v Yuen Kai Shan školách o 155 pohybech...) atd... a každá z těchto sestav má být ta jediná pravá a originální. Pravdou však je, že každý Mistr během své učitelské dráhy může různě sestavu pozměňovat dle momentálních úmyslů a nápadů. Viz například světoznámý Yip Man, který vpodstatě naučil každého svého žáka sestavu jinak! Cviky na "dřevěném panákovi" zahrnují určité kombinace kroků a pohyby rukou, působení síly apod. Slouží k několika účelům zároveň : svižnému a plynulému přecházení z "techniky na techniku" na velmi blízkou vzdálenost, představa silného protivníka, otužení končetin... Panák slouží na trénink různých úderů a kopů, které by s partnerem nebyli možné v plné síle a dlouhodobě. Panák trpělivě snáší všechny rány, aniž by mu ublížily. Trénink pochopitelně není jen tupým tlučením, má své určité principy a myšlenky.

"Bambusový panák" má dvě různé podoby. Jedna z nich jsou prosté dvě bambusové tyče vyrůstající za sebou. Cvičenec stojí před nimi a střídavě úderem (Jee Ng Choi) zároveň během úderu přední bambus odtlačuje do strany a zadním úderem trefuje. Další cviky opět využívají odražení bambusu a různé reakce na jeho pohyb. Druhá podoba "bambusového panáka" je deska připevněná na zeď s několika otvory, do nichž jsou zasunuty bambusové tyče délky rukou. Na nich cvičenec provádí různé techniky a využívá pružnost bambusu. Některé Wing Chun školy cvičí na "Juk Jong" i sestavu. Tato podoba "bambusového panáka" je specialita škol linie Mistra Yuen Chai Wan "Sheh Ying Wing Chun" -"Hadí styl Wing Chun" (Ng Mui->Yim Wing Chun->Leung Bok Chau-> Law Man Kung ->Kok Bo Chuen->Yuen Chai Wan (bratr Yuen Kay Shana) a cvičí se v ní celkem 12 technik - 8 pohybů rukou a 4 nohami.

Jsou do země zapuštěné tři kůly na půdorysu trojúhelníku, zhruba do výšky pasu vysoké. Slouží k procvičení všech druhů kopů, obloukových kroků-podmetů a krokových kombinací. Stoupá síla v provádění kopů, stabilita a orientace v prostoru během pohybu.

"Mnišská hůl" je zhruba dvoumetrová tyč, u které se k boji využívají oba konce. Sestava obsahuje velmi jednoduché techniky a silně se odlišuje od druhé sestavy s dlouhou tyčí. Velmistr Wong WuFong (MaiGeiWong) se tyto techniky s holí naučil od svého Mistra Wong Jing. Techniky jsou velmi bojovně orientovány bez zbytečných efektních prvků.

"Šest a půl techniky" dlouhé tyče je klasická sestava Wing Chun kung fu a její techniky dle pověsti byly původně součástí kung fu Mistra Chi Shim z Shaolinského kláštera. Délka tyče se pohybuje mezi 2,5m až k 3,5m, je konická a k boji používá pouze jednoho, užšího konce. Techniky silně připomínají použitím boj s kopím. Dlouhá tyč se navíc používá jako doplňkový nástroj k posilování formou různého bodání a jiných úkonů do vzduchu, držíce tyč za slabší, lehčí konec. Sestava postrádá jakékoliv efektní prvky, provádí se téměř na místě a skládá se převážně z bodání, srážení a odrážení imaginární jiné tyče. Vedle sestavy se s tyčí cvičí přetlačovací cvičení "Chi Kwan" (viz níže).

"Dvojité smrtící nože" jsou často nahlíženy jako velké "tajemství" Wing Chun Kung fu. Jedná se o párovou zbraň, dva asi 40 cm dlouhé nože s velmi širokým ostřím a šavlovitým krytem na zápěstí. Někdy jsou nazývány "Motýlí nože". Jejich použití v podstatě není klasické "šermování", spíše slouží jako prodloužení rukou. Sestava se skládá z několika seků, bodů a krokových variací.

Viz "Sup Yee Lo", jedná se shodné techniky s jiným názvem.

Podobně jako jiné styly (nejznámější asi Tai Ji Quan) tak i Wing Chun kung fu má svoje "přetlačovací" cviky. Základní a v zásadě nijak složité cvičení pro nové žáky je "Daan Chi Sao", cvičení jednou rukou, posléze "Sheung Chi Sao" s oběma rukama. Některé cviky jsou pevně dané a mají za úkol naučit žáka podvědomě reagovat na směr, intenzitu a změnu směřování síly a úderů protivníka, jsou-li ruce obou soupeřů v kontaktu. Postupně se pevně dané cviky různě kombinují až se cvičení změní v naprosto "volný" sparring, kdy žáci jednají dle principů stylu, technika "ztrácí podobu" a je zaměněna za "reagování". Chi Sao se pochopitelně necvičí na místě, nýbrž v pohybu všemi směry, s veškerými údery i s kopy, podmety, použitím loktů, klinčování, páčení apod... Některé školy mají vytvořeny celé Chi Sao "sekce" či "programy", kdy si žák musí krok od kroku pamatovat soubor pohybů a tím se má docílit kýženého výsledku, schopnosti reagovat na různé podněty. Tradiční školy žádné pevně dané "sekce" nebo "programy" nemají a necvičí, neb se pak již nejedná o reakci, nýbrž o provedení zapamatovaného pohybu zcela proti původní myšlence "Chi Sao". Cvičení by mělo probíhat velmi uvolněně - ovšem s pružinovitým pnutím v rukou směrem na protivníka, nebo jakoukoliv částí těla, je-li v kontaktu. Žák by měl využívat, svádět, přesměrovat, přerušit sílu protivníka či se jí podvolit a přidat svoji. Mnohdy se Chi Sao přisuzuje větší význam než doopravdy má a některé školy dokonce cvičí jakési "Chi Sao proti Chi Sao". Chi Sao je forma sparringu Wing Chun, provedení principů v praxi aplikací. Podobné cvičení se později provádí i s dlouhou tyčí, tzv. "Chi Kwan". Dva cvičenci stojíce proti sobě zkříží tyče a techniky ze sestavy procvičují reagováním na způsob užití tyče protivníkem.

Podobně jako jiné styly (nejznámější asi Tai Ji Quan) tak i Wing Chun kung fu má svoje "přetlačovací" cviky. Základní a v zásadě nijak složité cvičení pro nové žáky je "Daan Chi Sao", cvičení jednou rukou, posléze "Sheung Chi Sao" s oběma rukama. Některé cviky jsou pevně dané a mají za úkol naučit žáka podvědomě reagovat na směr, intenzitu a změnu směřování síly a úderů protivníka, jsou-li ruce obou soupeřů v kontaktu. Postupně se pevně dané cviky různě kombinují až se cvičení změní v naprosto "volný" sparring, kdy žáci jednají dle principů stylu, technika "ztrácí podobu" a je zaměněna za "reagování". Chi Sao se pochopitelně necvičí na místě, nýbrž v pohybu všemi směry, s veškerými údery i s kopy, podmety, použitím loktů, klinčování, páčení apod... Některé školy mají vytvořeny celé Chi Sao "sekce" či "programy", kdy si žák musí krok od kroku pamatovat soubor pohybů a tím se má docílit kýženého výsledku, schopnosti reagovat na různé podněty. Tradiční školy žádné pevně dané "sekce" nebo "programy" nemají a necvičí, neb se pak již nejedná o reakci, nýbrž o provedení zapamatovaného pohybu zcela proti původní myšlence "Chi Sao". Cvičení by mělo probíhat velmi uvolněně - ovšem s pružinovitým pnutím v rukou směrem na protivníka, nebo jakoukoliv částí těla, je-li v kontaktu. Žák by měl využívat, svádět, přesměrovat, přerušit sílu protivníka či se jí podvolit a přidat svoji. Mnohdy se Chi Sao přisuzuje větší význam než doopravdy má a některé školy dokonce cvičí jakési "Chi Sao proti Chi Sao". Chi Sao je forma sparringu Wing Chun, provedení principů v praxi aplikací. Podobné cvičení se později provádí i s dlouhou tyčí, tzv. "Chi Kwan". Dva cvičenci stojíce proti sobě zkříží tyče a techniky ze sestavy procvičují reagováním na způsob užití tyče protivníkem.

Podobně jako jiné styly (nejznámější asi Tai Ji Quan) tak i Wing Chun kung fu má svoje "přetlačovací" cviky. Základní a v zásadě nijak složité cvičení pro nové žáky je "Daan Chi Sao", cvičení jednou rukou, posléze "Sheung Chi Sao" s oběma rukama. Některé cviky jsou pevně dané a mají za úkol naučit žáka podvědomě reagovat na směr, intenzitu a změnu směřování síly a úderů protivníka, jsou-li ruce obou soupeřů v kontaktu. Postupně se pevně dané cviky různě kombinují až se cvičení změní v naprosto "volný" sparring, kdy žáci jednají dle principů stylu, technika "ztrácí podobu" a je zaměněna za "reagování". Chi Sao se pochopitelně necvičí na místě, nýbrž v pohybu všemi směry, s veškerými údery i s kopy, podmety, použitím loktů, klinčování, páčení apod... Některé školy mají vytvořeny celé Chi Sao "sekce" či "programy", kdy si žák musí krok od kroku pamatovat soubor pohybů a tím se má docílit kýženého výsledku, schopnosti reagovat na různé podněty. Tradiční školy žádné pevně dané "sekce" nebo "programy" nemají a necvičí, neb se pak již nejedná o reakci, nýbrž o provedení zapamatovaného pohybu zcela proti původní myšlence "Chi Sao". Cvičení by mělo probíhat velmi uvolněně - ovšem s pružinovitým pnutím v rukou směrem na protivníka, nebo jakoukoliv částí těla, je-li v kontaktu. Žák by měl využívat, svádět, přesměrovat, přerušit sílu protivníka či se jí podvolit a přidat svoji. Mnohdy se Chi Sao přisuzuje větší význam než doopravdy má a některé školy dokonce cvičí jakési "Chi Sao proti Chi Sao". Chi Sao je forma sparringu Wing Chun, provedení principů v praxi aplikací. Podobné cvičení se později provádí i s dlouhou tyčí, tzv. "Chi Kwan". Dva cvičenci stojíce proti sobě zkříží tyče a techniky ze sestavy procvičují reagováním na způsob užití tyče protivníkem.

Jsou takzvaně "vnitřní" cviky v Mai Gei Wong Wing Chun, které žák cvičí od úplného začátku. Slouží na probuzení síly celého těla, vnitřní sílu, koncentraci, procvičení "myšlenky", uvolnění a v neposlední řadě je to dobré zdravotní cvičení. Je to cvičení, které nechybí v Mai Gei Wong Wing Chun na žádném každodenním tréninku. V některých jiných stylech je toto cvičení naprostý základ a nezbytná součást cvičebního programu, zejména u "vnitřních" (Tai Ji Quan, Yi Quan, Xing Yi Quan, Pakua...) stylů kung fu.

Jsou takzvaně "vnitřní" cviky v Mai Gei Wong Wing Chun, které žák cvičí od úplného začátku. Slouží na probuzení síly celého těla, vnitřní sílu, koncentraci, procvičení "myšlenky", uvolnění a v neposlední řadě je to dobré zdravotní cvičení. Je to cvičení, které nechybí v Mai Gei Wong Wing Chun na žádném každodenním tréninku. V některých jiných stylech je toto cvičení naprostý základ a nezbytná součást cvičebního programu, zejména u "vnitřních" (Tai Ji Quan, Yi Quan, Xing Yi Quan, Pakua...) stylů kung fu.